Ireland in February

Někdy si ráda prohlížím stará alba a vzpomínám na ty krásné chvíle, které jsou už dávno pryč. A protože je teď Monča na horách a mě vůbec nenapadá o čem psát, zalovila jsem v roce 2015 a rozhodla se pro Vás, vlastně teda spíš možná víc sama pro sebe vytvořit dva články. Jedním z nich je Irsko a druhým bude Londýn. První dvě destinace, kam jsem letěly se Sofinkou, jen my dvě. Nejdříve jsme letěly do Irska, kde to bylo naprosto super, protože jsme nebyly samy, ale měla jsem podporu svých přátel. Tomíka a Páji, který jste zde mohli už párkrát vidět. A protože jsou oba akční, vymysleli nám úplně celý program. Hned druhý den po příletu jsme vyrazili na hrad Blarney. Je to tu krásný, všude kolem svěží vzduch a zeleň v zahradách kolem. No, posuďte sami 🙂 .

Hrad Blarney je však proslaven hlavně díky pověstnému kameni. Takže pokud tu někdy budete, určitě vylezte na vrchol hlavní věže, kde můžete kámen políbit 🙂 . A jaký vlastně nese význam?? Traduje se, že po políbení kamene se z Vás stane stejně skvělý řečník jakým byl McCarthy. Ovšem nic není jen tak, k políbení kamene si musíte lehnout na záda a vysunout se nad 29metrů hlubokou propast… No a já se Sofinkou jsme si to rozhodně nemohly nechat ujít.

xr9a4008

Po políbení kamene jsme zašli na procházku do zahrad. A já bych se tam vydržela procházet a kochat krásou stromů a kamenů celý den. Připadala jsem si zase jednou jako v pohádce a to je ten nejkrásnější pocit.

Naší další zastávkou bylo město Cobh. Jedná se o přístavní město na jižním pobřeží hrabství Cork. Mezi lety 1849 a 1920 bylo město známe pod názvem Queenstown. Místní přístav se stal výchozím bodem pro 2,5 mil. obyvatel z celkového počtu 6 mil. Irů, kteří v letech 1848-1950 emigrovali do Severní Ameriky. Přístav je také proslulý tím, že zde 11. dubna 1912 zakotvil Titanic. A stal se tak jeho poslední zastávkou přes Atlantic.

xr9a4070

Prošli jsme muzeum Titanicu a pak jsme si dali pořádnou procházku městem. Zastavili jsme se i v tomto nádherném kostele, který můžete vidět na fotkách. Nevím proč, ale miluji chodit do kostelů. Tak nějak mě to dobíjí, ráda se tam procházím, vnímám jen sama sebe a atmosféru kolem. Je tam takový příjemný klid, prázdno a takový lehký, čerstvý, prostupující vzduch… Jakoby se zastavil čas a já mám prostor na to, abych si vychutnala lehkost bytí. Máte to taky někdo podobně? Také tradičně zapaluji svíčku a něco si přeji…. Věřím tu totiž v sílu daného přání asi víc než kdekoli jinde.

A protože tohle bylo poprvé, kdy Sofinka viděla oceán, tak jsme využily příležitosti a obě jsme vlezly do vody. Jej, Atlantský oceán a navíc v únoru…. Wow, docela masakr, voda byla neuvěřitelně ledová, takže jsme se tam odvážily jen po lýtka…. Ale rozhodně to stálo za to. Myslím, že je to krásná vzpomínka na celý život a my byly šťastné nejvíc na světě 🙂 . A navíc otužování je velmi zdravé.

xr9a4153-2

Dorazili jsme sem na západ slunce, což bylo neskutečně krásný a romantický. Takže jsme toho využili a udělali si nádhernou procházku po pláži.

Další den jsme začali pravou irskou snídaní. Sice to vypadá jako pořádná prasárna, ale je to výborný a hlavně se jedná o opravdu vydatnou snídani, která Vás 100% zasytí až do oběda.

Další místem, kam jsme se podívali, bylo město Youghal. Tady jsme si dali další procházku po pláži, sbírali mušle, kameny a bojovali s chaluhami. Se Sofkem jsme si jich dokonce nasbíraly pár domů, že je dáme do našeho akvária…. No, v Londýně trochu zplesnivěly, takže jsme je musely vyhodit 😀 😀 . Ale nápad to byl super.

xr9a4225-kopie

Cestou z pláže jsme došli až k nádhernému majáku na pobřeží. A protože Sofulku smetla vlna, zajeli jsme i do centra města po něco teplého a nové ponožky . A aspoň jsme měli příležitost vidět krásnou kamennou, hodinovou věž/bránu.

Během našeho pobytu jsme navštívili i nejstarší město Irska, kterým je Waterford. Město bylo založeno v roce 914 Vikingy. Tady jsme šli na prohlídku muzea a navštívili zase jiné přátelé. Je úžasné jak se skoro v každé části světa potkáte s Čechy.

Poslední den jsme zakončili v Corku. A jak jinak než dobrým jídlem, procházkami  a nákupy. A protože jsme to s nákupy opět docela přehnaly, většina kamenů nasbíraných na pláži musela zůstat v Irsku.

Tentokrát jsme zašli také na prohlídku palírny Jameson. Původní palírna byla založena v Dublinu v roce 1780 Johnem Jamesonem a o 40 let později se stala druhým největším výrobcem whiskey v Irsku. A vhledem k sledu historických událostí se výroba přesunula v roce 1975 do Midletonu. V současné době je nejprodávanější irskou whiskey na světě. A není divu, tahle whiskey je opravdu nejjemnější, kterou jsem kdy pila.

Výhodou Irska je, že sem můžete jet kdykoli. Počasí je tu pořád tak nějak podobné. Letos bych se sem ráda podívala v květnu, takže se můžete těšit na další tipy, kam v Irsku.

xr9a4356

Tak a to je pro dnešek vše. Mějte se krásně.

Vaše Veru :*

2 komentáře: „Ireland in February

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s