Pec pod Sněžkou

Dnes tu pro Vás mám alespoň trošku tématický článek. A ještě aby ne, když je ta zima a poprašek sněhu se stále drží i u nás v Mýtě 🙂 . Minulý týden jsem byla pár dní v Peci pod Sněžkou a bylo to parádní. Vynechali jsme lyžování, tentokrát jen procházky, výstup na Sněžku a pořádný relax.

img_3849

Vyšlo nám naprosto nádherný počasí, celou dobu nám svítilo sluníčko a cestou na Sněžku jsem se chvílemi svlékla i do trika, prostě úžasný. Je až neuvěřitelný jak jeden den strávený v pohybu a na čerstvém vzduchu dokáže člověka nabít pozitivní energií.

Tyhle procházky přírodou si vždy strašně moc užívám a čím jsem starší, tím víc. Fakt už stárnu, to je hrůza… Tak strašně moc bych si přála vzít kousíček z toho dechberoucího zázraku zimy domů. Kochat se tím úžasem každý den z pohodlí pohovky, v teplíčku a moc si to užívat. Ale jako se vším co je krásné, cenné a výjimečné, tak to prostě nejde. Stejně tak jako nemůžeme vlastnit lásku, zdraví, štěstí a další, tak ani nemůžeme mít v držení tuhle křišťálovou a ledovou krásu. Jediné co můžeme, nebo teda spíš musíme, tak je si všech těchto věcí, které dělají náš život šťastným, co nejvíce užít. Jak už jsem psala minule, není nic důležitějšího než si celým našim bytím užívat přítomnost a vážit si všeho co máme zrovna teď. Během vteřiny může být vše jinak a navíc daný okamžik už nikdy není možné vrátit zpět.

img_3855

První část na naši nejvyšší horu jsme vyjeli lanovkou a druhou část vyšli po svých. Na hoře jsme si dali oběd a cestu dolů jsme sešli po svých zpět až k hotelu. Samozřejmě se zastávkami v hospůdkách, abychom se trochu zahřáli 🙂 .

Je to tak strašně moc super strávit celý den venku. Tak trochu mi to připomnělo moje dětství, kdy jsme s bráchou trávili víkendy u babičky a dědy. Hned ráno po snídani jsme vyběhli na zahradu. Vyběhli kopec nahoru, sedli na pytel vycpaný senem, sjeli ho dolů a pořád takhle dokola, dokud nás babička nedonutila jít na oběd. Rychle jsme do sebe naházeli jídlo a už jsme zase běželi ven do sněhu. A teprve, když se setmělo, tak jsme se vrátili zase zpět domů, kde jsme se zachumlali do duchny, pomalu rozmrzali a cpali se domácími buchtami 🙂 . Jo a Honzik ty buchty vždy zapíjel čerstvým a ještě teplým mlékem od našich kraviček, fůůůj 😀 😀 . Bože, tak strašně moc ráda bych se vrátila v čase zpět a užívala si zase toho nádherného bezstarostného dětství 🙂 . Anebo ty dny, kdy se sešly skoro všechny děti z vesnice a všichni společně jsme pak bruslily na zamrzlém rybníku, tyhle dny mi vážně chybí!!! Tak zase zpátky do přítomnosti ….

img_3892

Sobotní dopoledne jsme si zpestřili bobovou dráhou. A samozřejmě bez brždění, jinak to není ta pořádná zábava. A taky další procházkou přes Modrý Důl.

img_3872

A co Vy? Už jste letos taky vyrazili na hory? A jaký plánujete Silvestr? My byli loni lyžovat na Dachsteinu. A to je podle mě prostě ten nejlepší Silvestr, s rodinou a na horách. No a letos vzhledem k tomu, že je přítel po operaci s kolenem, tak si užijeme Silvestr doma u televize 🙂 .

 

Přeji Vám všem krásný den a móóóc si užíjte Vánoce. Nikam se nehoňte, nestresujte se a nenervujte. Vždyť jde hlavně o tom být s rodinou a příteli. Povídat si, vyrazit na procházky a užít si společný čas v klidu a v pohodě !!!

Vaše Veru :*

1 komentář: „Pec pod Sněžkou

  1. Veru krásně napsaný,neubránila jsem se slzičkám při vzpomínce na vaše bezstarostné dovádění s Honzíkem,taky bych to alespoň na chviličku vrátila.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s